Hlavně se z toho nepodělatO životě, který se nesmí brát moc vážně

Asi to mám za pár

Publikováno 03.06.2017 v 20:52 v kategorii Rodina, zdraví, apod., přečteno: 38x

"Teto, šišíš dobže?" ptá se mě tříletá neteřinka, nevim z jakýho důvodu, na můj sluch. Je tak roztomilá.
"Docela jo, zlatíčko, proč se ptáš?"
"Ale blejle nošíš, viď?"
"To jo, na řízení je potřebuju."
"Včela ši žíkala, že už pld vidíš."
Nějak se mi ten rozhovor přestává líbit. Snažim se změnit téma: "Nechceš nandat ty nový sponečky, co jsem ti přivezla?" Je to malá parádnice, pokaždý, když k nim jedu, něco přivezu.
Nezabrala a prohlíží si mě tak, že si připadám jak pod rentgenem.
"Neči. Bolí tě nožičky?"
Všimla jsem si, jak mě pozoruje, když jsem se těžko zvedala na zahradě z trávníku. Kolena mě bolí jak čert, ale nepřiznala jsem se. "Nebolí, beruško, jsem v pohodě."
"Ale štajá ši, viď? Mušim ši ty šponešky šetčit, už moč dlouho aši ježdit nebudeš."
Čůza mrňavá.

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?