Dneska určitě bude hezkej den
Publikováno 11.01.2017 v 12:29 v kategorii Rodina, zdraví, apod., přečteno: 88x
Dneska jsem se vzbudila s dobrou náladou, vypadá to, že bude docela fajn den.
Sedim v kanceláři, pouštim si svoje oblíbený, starý, český šlágry, když v tom někdo zaklepe. Do kanceláře vstoupil postarší, sympatický pán. "Dobrý den, prosím vás, jdu se zeptat."
"Copak byste potřeboval?" ptám se s vlídným úsměvem a vší možnou laskavostí.
"Víte, já sháním Láďu Jiráska, pracoval u vás před 35 lety, nepamatujete si ho náhodou?"
Cože? Nálada se mi z růžové okamžitě přebarvila na temně šedou a ten pán se mi už ani trochu nezdál sympatický. Chce se mi zavzlykat, že v tý době mi byly teprve tři roky, nechodila jsem ani do školky, natož abych úřadovala tady v tomhle kanclu. Měla bych jít k němu blíž, aby si mě mohl pořádně prohlídnout a zjistit, co řekl za hloupost!!!
Jenže pak si uvědomím, že jsem ráno docela odflákla make-up, špatně zamaskovala kruhy pod očima a že barva na vlasy, po který jedna moje prošedivělá skráň už několik týdnů beznadějně pláče, leží stále nevyužitá v koupelnový skříňce. A do toho mi z repráků smutně pěje Jirka Zmožků - Už mi lásko neni třicet let, už mi neni ani třicet pět...
Tak ne, blíž k němu rozhodně nepůjdu, nedej bože, aby se mě pak třeba ještě zeptal, jestli jsem náhodou neznala i jeho babičku.
A takovej to dneska mohl bejt krásnej den.
Sedim v kanceláři, pouštim si svoje oblíbený, starý, český šlágry, když v tom někdo zaklepe. Do kanceláře vstoupil postarší, sympatický pán. "Dobrý den, prosím vás, jdu se zeptat."
"Copak byste potřeboval?" ptám se s vlídným úsměvem a vší možnou laskavostí.
"Víte, já sháním Láďu Jiráska, pracoval u vás před 35 lety, nepamatujete si ho náhodou?"
Cože? Nálada se mi z růžové okamžitě přebarvila na temně šedou a ten pán se mi už ani trochu nezdál sympatický. Chce se mi zavzlykat, že v tý době mi byly teprve tři roky, nechodila jsem ani do školky, natož abych úřadovala tady v tomhle kanclu. Měla bych jít k němu blíž, aby si mě mohl pořádně prohlídnout a zjistit, co řekl za hloupost!!!
Jenže pak si uvědomím, že jsem ráno docela odflákla make-up, špatně zamaskovala kruhy pod očima a že barva na vlasy, po který jedna moje prošedivělá skráň už několik týdnů beznadějně pláče, leží stále nevyužitá v koupelnový skříňce. A do toho mi z repráků smutně pěje Jirka Zmožků - Už mi lásko neni třicet let, už mi neni ani třicet pět...
Tak ne, blíž k němu rozhodně nepůjdu, nedej bože, aby se mě pak třeba ještě zeptal, jestli jsem náhodou neznala i jeho babičku.
A takovej to dneska mohl bejt krásnej den.
Komentáře
Celkem 0 komentářů