Facebook

Potkala jsem známou a ta hned spustila: "Hele, představ si, že jsem zjistila, že už tě nemám v přátelích, tak jsem posílala žádost a tys jí nepřijala, přišlo ti to vůbec, nebo co se děje, ty jsi na mě naštvaná, udělala jsem ti něco, já teda o ničem nevim?" No a je to tady zase, neni to první osoba, kterou jsem se rozhodla „odejmout“ a která to bere jako nehoráznou křivdu.
Pro mě je FB oddychovka, relax, místo, kam se chodim bavit s lidma, který ani nemusejí být moji přátelé, nemusí to být ti se kterýma se často potkávám, mám v seznamu dokonce lidi, který jsem v životě neviděla, ale potkali jsme se při nějaké diskuzi a padli jsme si jednoduše do noty. Naopak odklízím lidi, který znám velmi dobře, ale jsou to ti, kteří jsou na FB jen proto, aby viděli, co se děje u ostatních, vůbec se nezapojujou do debat, nekomentujou, sami nepostujou a nebo a to je pro mně asi úplně nejotravnější, postujou politiku, nadávají, stěžujou si, rejpou......

Na FB chodim, abych si oddychla od všedních starostí a pobavila se s lidma podobného ražení. Miluju pošťuchování, dělání si legraci ze sebe sama, baví mě číst, co se děje v životech ostatních. Vlastně jsem děsná Keliška :) Samozřejmě si člověk občas potřebuje i postěžovat, aby ho někdo politoval, rozebral danou situaci, případně utěšil, poradil, ale když to máte od jednoho člověka číst třikrát denně, k tomu kýble špíny, nadávek....tyhle duševní upíry, co z vás vysajou i poslední zbytek dobrý nálady, jsem se rozhodla, aspoň z toho svýho virtuálního světa, vyšoupnout. Už tam chci mít jen ty, který mi přinesou radost, pohodu, nějakou zajímavost a třeba i konstruktivní kritiku, když bude potřeba, hlavně už žádný smrdutý čvachtání v žumpě.
No a teď se mě jedna taková upírka ptá: "Udělala jsem ti něco, já tak ráda čtu ty tvoje historky." Tak to je pro mě novinka. Za tři roky, co jsme se virtuálně "kamarádily", nepamatuju si jeden jediný její komentář pod mojí fotkou, zážitkem, příběhem. Ale její statusy se mi vybavují docela jasně - zas.aný politici, zku.vená doba, vy.ebaný uprchlíci, všechno jde do hajzlu, do p.dele, zase je pondělí, musim to tý odporný práce….

Přemýšlela jsem, co jí odpovědět, ale tenhle negativní člověk čekal jen na jedno, že se chytim za srdce se slovy: „Ježíšmarjá, tak to asi musel bejt nějakej omyl, hned mi pošli žádost, musim tě mít zpátky.“ Ale já nemusim, ba naopak už vůbec nechci. Ale taky nechci bejt úplně zlá: „Promiň, mám tam dost lidí, se kterýma skoro vůbec nekomunikujeme, tak čas od času udělám menší čistku.“ „No ale já tam pořád něco píšu, tak nechápu, proč ses mě zbavila“, nafoukla se: „ale jak myslíš, nebudu se přeci doprošovat.“

Na její zdi si lidi zřejmě už brzy přečtou status o tom, jak jí nas.ala jedna děsně nafoukaná, blbá, povrchní, falešná a bůhvíjaká ještě kráva a já jsem moc ráda, že tohle počtení bude už jen o mě, ale už nikdy tohle, ale ani žádný další podobný PRO MĚ :)