Lenošení

Sobota... dítě pryč, manžel v práci - mám nápad - dneska se budu celý den válečkovat a relaxovat. Úklid nechám s čistým svědomím na zítra, nic mě nehoní, na všechno se klidně vyfláknu a budu se povalovat jak ten pověstnej svinskej hnát.. Jdu si udělat snídaňku, dopřeju si něco dobrýho do pelíšku, abych měla jó hezkej den. Téda, ale venku je fakt krásně, aspoň hodim prádlo do pračky, když ho dám na šňůry, bude to za chvíli suchý. Nandavám prádlo, kruci, ta pračka je nějaká upatlaná, trochu jí setřu. No, už bych mohla rovnou vzít umyvadlo i vanu, když jsem u toho. No, když už jsem u toho, vypucuju ještě záchod a pak se půjdu natáhnout zpátky do pelíšku. Píše manžel, co prej dělám. No, flákám se, odpovídám. Však to mám přece v plánu. Záchod, koupelna čistá, vracim se se snídaní do ložnice. Po cestě si všimnu, že ten prach na komodě vypadá fakt nehezky. Odložim talíř i čaj a chápu se hadru. No, ale než utřu prach, měla bych si zamést. Přece ale nebudu zametat jen chodbu, beru to od kuchyně, přes obývák, ložnici do dětskýho pokoje. Když mám zameteno, utřenej prach, mohla bych i vytřít a už jedu s mopem stejnou trasu. Uf, mám žízeň, napiju se už dávno studenýho čaje. Když vyhazuju pytlík od čaje do koše, všimnu si, že je čas odnýst odpadky. Jak stojím blízko u linky, najdu na ní pár flíčků, tak už jí taky rovnou celou umeju........Je dávno po obědě a já se konečně dostala k snídani. Chroupu okoralej chleba a říkám si, že jsem to flákání dneska ale opravdu řádně odflákla!