Má velký štěstí, že neni doma

Ten náš kluk má štěstí (kdybych nebyla slušně vychovaná, napíšu z p.dele kliku), že neni doma, přetrhla bych ho jak hada. Máme v kuchyni před linkou novej běhoun. Vařim, spadne mi kousek cibule na zem, tak se sehnu a vidim, že po celý dýlce toho běhounu jsou světle růžový fleky. Na mym, drahym koberci, co tu leží sotva čtrnáct dní! Co dělal? Krucinálfagot, no je to moje dítě normální? Vypadá to, že se mu snad rozprskl jogurt, nebo co, asi mě odvezou. No nic, dovařim, pak se na to podívám zblízka, s kartáčem.
Tak jo, už klečim u koberce a studuju, jak moc jsou ty fleky trvanlivý. Ehm, docela dost trvanlivý. Jsou totiž součástí vzoru.
No jak píšu, ještě štěstí, že ten kluk neni doma.