Přebalování

Kamarádka potřebovala, kvůli nákupu, pohlídat na chvíli miminko. Já a miminka, to mě nikdy nikdo přemlouvat nemusí, zbožňuju je, takže jsem samozřejmě nadšeně souhlasila.
Když jsem se po hlídání vrátila domů, povídá můj milovaný výrostek rozverně: "Co se děje, jsi dneska nějak extra dobře naložená."
"Aby ne, když jsem si hodinu mohla užívat čerstvýho miminečka." odpověděla jsem rozněžněle. "Tobě chybí přebalování, utírání zadku a celonoční řvaní?" ptal se na oko překvapeně: "Tak to ti můžu klidně zase dopřát i já. Velký plíny seženeme." Přimhouřila jsem oči a výhrůžně zašeptala: "Já TEBE už určitě přebalovat nebudu, ale TY se na to připrav, až jednou budu stará a nemohoucí. Po těch velkých plenách se rozhodně poohlídni..."
Nevim, co mu v tu chvíli proběhlo před očima, ale humor ho okamžitě přešel.....