Škytavka

Když mě přepadne škytavka, je to trápení minimálně dvě hodiny dlouhý. Nepomáhá zadržování dechu, dlouhý pití vody po malých doušcích, zvednutí nohou, ani pití v předklonu, leknutí, po kterým mi ke škytavce přibude ještě i opar nad horním rtem, prostě nic, veškerá snaha marná. Jednoho večera, po téměř dvou hodinách intenzivního škytání, jsem ze zoufalství zalovila na internetu, jestli náhodou...
Spoustu "osvědčených" rad jsem měla dávno bezúspěšně vyzkoušených, ale i tak jsem znovu zadržovala dech, i pila po malých doušcích, nohy nechávala trčet ve vzduchu, zkrátka zkoušela všechna doporučení, jen abych se toho zbavila. Samozřejmě účinek žádný. A pak...ta rada mi přišla nejdřív úplně padlá na hlavu, ale když škytáte dvě hodiny a všechno vás bolí...donutila jsem se vstát z peřin, protože rada zněla: na kostku cukru nalejte vinný ocet, vložte pod jazyk a pomalu, v klidu polykejte, jak se bude cukr rozpouštět.
Cukr v kostkách nemáme, tak jsem si lžičkou nabrala Krystal, snad to ta škytavka nepozná a taky ocet jsem nalila jablečný, protože ho mám raději. Počkala jsem na škytnutí a šup s obsahem lžičky pod jazyk. Žádná velká dobrota, ale světe div se, okamžitě bylo po škytavce. Sláva, sláva, haleluja, to je fakt zázrak, proč mi tohle někdo neporadil už dřív? Úleva neskutečná a taky se konečně můžu přitulit k manželovi beze strachu, že mu svým nekontrolovatelným cukáním vyrazim třeba zuby. Plná nadšení se k němu přitulím a slyším: -chrrr chrrr- Nevydržel, usnul. Takže pro tentokrát ta potvora vlastně ještě vyhrála, ale když se objeví znovu, okamžitě letim do kuchyně pro cukr a ocet....