Hlavně se z toho nepodělatO životě, který se nesmí brát moc vážně

Z toho by se jeden opupínkoval

Publikováno 01.04.2016 v 12:43 v kategorii Rodina, zdraví, apod., přečteno: 103x

Nevzhledně vyhlížející pupínky na rukách mě donutily k návštěvě dermatologa. Objednaná jsem byla na jednu hodinu, seděla jsem tam vzorně už patnáct minut předem. V čekárně vyčkávali rodiče s dítětem, tak aspoň budu mít s kým pokecat, než se paní doktorka vrátí z oběda, říkala jsem si.

Moc jsme toho nenamluvili, vietnamská rodinka nebyla úplně sdílná, ale o co víc byli pán s paní potichu, tím víc řádila jejich asi tak roční dceruška. Zřejmě se nedávno naučila chodit, tak nám to dávala plně na odiv.

Vžžůůům, jako žíznivá čára se přehnala z jedný strany místnosti na druhou. Nestihla ovšem dobrzdit a zajela do řady srovnaných kovových křesel. Přísahala bych, že se jí ty šikmý očička šokem na zlomek vteřiny narovnaly. Tatínek hbitě vyskočil, já už skoro slyšela houkat sirénu sanitky, ale malá na nic nečekala, oklepala se a vžžůůům, prolítla kolem mě a hlavou zabrzdila o dveře ordinace.

Asi to byla velká legrace, protože se tomu ta malá kamikadze děsně řehnila a hnala se zpátky na druhou stranu ke křeslům. Tentokrát dobrzdila. Ale aby nám asi nebylo líto, že je tam takový ticho, začala rumplovat křesílkem a narážet do druhýho. Čekala jsem, kdy vyletí sestrička a bude ještě větší kravál. Nic. Obdivovala jsem trpělivost rodičů a modlila se, aby už je zavolali dovnitř. Ať si tu legraci chvíli užívá taky někdo jinej.

Když jsem přišla na řadu, paní doktorka mi prohlídla ruce a ptala se: „Máte nějaký stres poslední dobou?“ Hned mi prolítla hlavou žluťoučká černovlasá raketa z čekárny, jestli mám vyrážku ze stresu, tak díky ní mi určitě naskočilo minimálně o šest pupínků navíc. A jinak samozřejmě, že mám stres a kdo dneska nemá? Dítě v pubertě, manžel v zastydlý pubertě, věčnej vítr v pěněžence, hypotéka, pojistky...….

„Na tohle vám pomůže akorát tak duševní pohoda, moře a sluníčko, s tím se nedá nic dělat", pokrčila rameny ta dobrá duše a mě v tu ránu naskočilo dalších pár pěkných pupínků. Krucinálfagot a kde bych na to asi tak měla vzít?

V autě studuju recept, když to tak nutně potřebuju, třeba mi to paní doktorka předepsala. Ale nic takovýho, jako dovolenou u moře, tam bohužel nemůžu najít, i když ho obracim z obou stran. Pro jistotu třikrát, kdybych se náhodou přehlídla. Škoda, bývala bych si hned skočila do cestovky pro poukaz. Ale třeba jen zapomněla, utěšuju se. Až půjdu za týden na kontrolu, určitě se jí na to přeptám...

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?