Život ohrožující nákupy

Nákupy v Kauflandu sice šetři mojí peněženku, ale moje duševní a fyzické zdraví teda ani za mák.

Chápu, že sedět v kavárně u dortíku je nuda a ještě to člověku kazí figuru, ale to si ty lidi nemůžou povídat třeba venku na parkovišti, místo toho, aby se postavili do úzký uličky, s košíkama naštorc a ještě se na člověka nechápavě, s bleskama v očích ušklíbali, když potřebuje projet? "Ta mládež co, Evženko, to je hrozná doba, pořád někam spěchaj, to za našich mladých let....."
Musej do mě strkat a snažit se mě předehnat, zřejmě s pocitem, že si jdu zrovna pro to jejich zlevněný zboží a určitě si celej ten plnej regál narvu do košíku, aby na ně nezbyla ani jedna rulička toho úžasnýho jednovrstvýho toaleťáku, co je zlevněnej o celý dvě koruny? 
"Jé, hele Jaruno, volná kasa, dělej.." šup a já budu mít modráka na stehně, protože pán sice vidí volnou kasu, ale v záchvatu bezbřehé radosti už nevidí, že jsem kousek před nim taky ještě já. Což při svých téměř 1,80m opravdu nechápu.
Jsem jak tlakáč a říkám si, jestli příště nevyšlu nakupovat manžela, už toho mám fakt plný brejle. V tom se mi v hlavě rozsvítí výstražná červená kontrolka - kdy by mi ho asi tak pustili domů za několikanásobnou vraždu? A já neumim zapejkat pilníky do buchet. Takže příště na nákupy zase raději jenom já.