Rodina, zdraví, apod.

Odešla nám včera myčka. Bez jedinýho slůvka rozloučení. S rukama ve dřezu plnýho nádobí jsme ji oplakali a začali počítat, za co, kdy a kde si pořídíme novou. To je holt život, nikdo tu není věčně, ani ta naše láska nerezová, musíme jít dál.Dneska jsem k večeři chystala cibulovej koláč. Těsto jsem si pro ulehčení práce, jako vždycky, chystala v domácí pekárně. Začala nějak divně hučet, koukám, že se netočí hnětače. Asi jsem je špatně… Celý článek ›

Když dítě začne flákat školu a nosí domů jednu kouli za druhou, je na čase mu ukázat, že bez práce nejsou koláče.Odříznete ho od internetu, vezmete notebook i ovladač od xboxu a brzy se začnou dít věci. První dva dny nad svým radikálním rozhodnutím pochybujete, protože dítě vypadá jak tělo bez duše, hotová troska v posledním tažení a mučednický výrazy neberou konce. Ale pak si náhle vzpomene, že už vlastně dlouho nemalovalo a nechá si koupit tempery.… Celý článek ›

Moje škytavka je děsně vybíravá mrcha. Před časem jsem zjistila, že na ní nepomáhá absolutně nic, kromě lžičky cukru zalitýho octem, strčený pod jazyk. V práci mám jen kostkovej cukr a obyč ocet, doma se "léčim" krystalem a octem jablečnym. Samozřejmě jsem si říkala, že je to úplně fuk, takže jsem kostku rozpustila v octu a šup s tim pod jazyk a ono nic. Po půl hodině zoufalýho nadskakování jsem rozpustila ještě jednu. Nic. Nešťastná z toho, že… Celý článek ›

Za dva roky mi bude čtyřicet, ale můj mozek to tak nějak odmítá brát na vědomí, i když jisté příznaky se, bohužel, nedají přehlédnout…. První fáze, kdy jsem si uvědomila, že asi stárnu byla, když mi malý dětičky začaly říkat dobrý den. A ono to asi ještě ani tak nebylo o pocitu stárnutí, spíš naopak, cítila jsem se dospěle a veledůležitě. Mírně nepříjemnej pocit přišel, když se mi prvně, na klasický čus lidi, dostalo odpovědi - dobrý den -… Celý článek ›

Sedim v autě, než vyjedu, musim nasadit optiku, přeci jen ten zrak už neni co bejval. Kruci, že já si pořizovala tak nehorázně velkou kabelku, já snad ty brejle nenajdu, kam to pouzdro mohlo zapadnout? Deštník, peněženka, zrcátko, mobil, krabička s obědem, klíče, vztekle všechno přehrabuju a začínám se slušně vytáčet. Kapesníky, ty jsem hledala ráno a nikde tam stoprocentně nebyly, už mi jde pára z uší, ještě chvíli a bude to lítat. Přeci pouzdro s… Celý článek ›

 Potkala jsem známou a ta hned spustila: "Hele, představ si, že jsem zjistila, že už tě nemám v přátelích, tak jsem posílala žádost a tys jí nepřijala, přišlo ti to vůbec, nebo co se děje, ty jsi na mě naštvaná, udělala jsem ti něco, já teda o ničem nevim?" No a je to tady zase, neni to první osoba, kterou jsem se rozhodla „odejmout“ a která to bere jako nehoráznou křivdu. Pro mě je FB oddychovka, relax, místo, kam se chodim bavit s lidma, který… Celý článek ›

Pohled do zrcadla začíná být čím dál tristnější, nedá se nic dělat, je na čase vrátit se k pravidelnému pohybu a nedat rozrůstajícím se špíčkům šanci, aby dál hyzdily to určitě moc krásný tělo, který se pod nimi, pravda někde hodně hluboko, ukrývá. Plavková sezóna je v dohlednu a jakožto dobrý plavec se těžko budu vymlouvat na nutnost třech záchranných a ještě ke všemu napůl vyfouklých kruhů. Takže včera po půl roce znovu v posilovně.… Celý článek ›

Posledních pár víkendů se neslo v duchu neskutečnýho obžerství i pijáctví a tak včera večer, když jsem ulehala opět s nechutně přecpanym pupíkem, rozhodla jsem se, že ode dneška se vracim ke zdravý, vyvážený stravě. Vyváženě jsem posnídala zbytky chipsů, posvačila pistácie ve wasabi a poobědvala skoro celou krabici pralinek.....chro chro, do chlívku se mnou!!!! :-D Celý článek ›

Nevzhledně vyhlížející pupínky na rukách mě donutily k návštěvě dermatologa. Objednaná jsem byla na jednu hodinu, seděla jsem tam vzorně už patnáct minut předem. V čekárně vyčkávali rodiče s dítětem, tak aspoň budu mít s kým pokecat, než se paní doktorka vrátí z oběda, říkala jsem si. Moc jsme toho nenamluvili, vietnamská rodinka nebyla úplně sdílná, ale o co víc byli pán s paní potichu, tím víc řádila jejich asi tak roční dceruška. Zřejmě se… Celý článek ›

Lidi / řidiči, by si měli rozmyslet kdy, kde a jestli vůbec troubit. Jednoho by to totiž mohlo i zabít. Jedu přes křižovatku, skočí oranžová, ale ještě stíhám. Přidám plyn a najednou to přijde TADÁTADÁTADÁTADÁTŮŮŮŮŮŮŮ. Tep mám na stopadesáti a hlavou mi blikne, že jsem už asi jela na červenou, čekám, že do mě každou vteřinou někdo vrazí. Hlavou mi, kromě celýho života, proběhne i myšlenka, jaký jsem si dneska vlastně oblíkla spodní prádlo,… Celý článek ›