Rodina, zdraví, apod.

Než jsem odjížděla na prodloužený víkend, debatovali jsme s mužským v čem budu na tý ubytovně, která má společný hajzliky a koupelku na chodbě, spát. "Mámo, přeci si nevezmeš tu krátkou košilku, budou tam cizí lidi", argumentoval můj drahý choť, který zůstával doma a ta krásná červená košilka s kraječkou se mu z mě neznámejch důvodů najednou vůbec nelíbila. "Vem si to oranžový pyžamo se žirafou."  Žirafu jsem si z recese koupila kdysi dávno, když… Celý článek ›

Je neskutečný, jak ty lidi kvůli pár korunám slevy dokážou blbnout. Známá povídá: "Musim zejtra do marketu, maj tam Gambáč desítku za sedm korun. Já to sice nepiju, ale za ty prachy pro něj jdu....." Si říkám, jestli nebudou v akci třeba i granule pro psa, sice žádnýho psa nemáme, ani to nejim, ale.... No je tohle normální? :D :D Celý článek ›

Taková ta klasika, když si jdu koupit něco na sebe: Potřebuju nutně nový plavky, o víkendu zřejmě půjdeme do bazénu, tak jsem se dokopala a o polední pauze zajela do obchodu. Chodím mezi regálama, když už jsem tady, prohlídnu si to všechno. Hele, docela pěkný trencle, vzpomněla jsem si, že si tuhle manžel stěžoval, že už nemá skoro co nosit, tak mu je vezmu, ať má radost. O kousek dál vidim pánský plavky, mladej by potřeboval nový, roste jako z vody. Tak… Celý článek ›

Manžel měl nějakou nostalgickou náladu a po opravdu  dlouhý době si vzpomněl na svojí milovanou kytaru. Láskyplně z ní sfoukl prach, vydrbal čistidlem na parkety, 'přezul' nový struny a začal se shánět po ladičce. Vyskládal veškerý harampádí ze skříní a zase naskládal zpátky, dvě hodiny převracel byt naruby, než jí objevil tam, kde se nějakým záhadným způsobem nakonec objeví všechno - u počítače. Opět vzal svou drahou do náruče, já mu foukla É,… Celý článek ›

To odpoledne jsem doufala, že zbytek dne bude už jen velká pohoda, protože noc a dopoledne stáli za starou bačkoru. Ošoupanou, děravou a pěkně smrdutou... Začalo to ve dvě ráno, kdy mě ze spánku vytrhl nelidskej řev. Když mi došlo, že je to syn, běžela jsem, se srdcem půl metru přede mnou, do pokojíku. Malej, se slzama velikosti minimálně od krokodýla, se zajíkal, že mu něco běhá po koberci. Klekla jsem na všechny čtyři, koukla pod stůl, pod postel a pro… Celý článek ›

Nákupy v Kauflandu sice šetři mojí peněženku, ale moje duševní a fyzické zdraví teda ani za mák. Chápu, že sedět v kavárně u dortíku je nuda a ještě to člověku kazí figuru, ale to si ty lidi nemůžou povídat třeba venku na parkovišti, místo toho, aby se postavili do úzký uličky, s košíkama naštorc a ještě se na člověka nechápavě, s bleskama v očích ušklíbali, když potřebuje projet? "Ta mládež co, Evženko, to je hrozná doba, pořád někam… Celý článek ›

Když mě přepadne škytavka, je to trápení minimálně dvě hodiny dlouhý. Nepomáhá zadržování dechu, dlouhý pití vody po malých doušcích, zvednutí nohou, ani pití v předklonu, leknutí, po kterým mi ke škytavce přibude ještě i opar nad horním rtem, prostě nic, veškerá snaha marná. Jednoho večera, po téměř dvou hodinách intenzivního škytání, jsem ze zoufalství zalovila na internetu, jestli náhodou...Spoustu "osvědčených" rad jsem měla dávno… Celý článek ›

Ono ráno patřilo k jedněm z těch vypečenějších. Vstávali jsme dřív, protože potomek vyrážel na závody v karate. V pohodě se nasnídal, spáchal nějakou tu hygienu, oblíkl se, chvíli jsme ještě pokecali a vyrazil. Já si slastně zalezla zpátky do peřin. V tom mě přepadla nejistota. Nezkontrolovala jsem, jestli má všechno. Ale měla bych mu věřit, už je to velkej kluk...o pár vteřin později jsem stála ve dveřích pokojíku. No jasně, kapsička s penězma… Celý článek ›

Vánoce už jsou sice dávno za námi, ale podělím se o vánoční pohádku, se kterou jsme úspěšně soutěžili před cca pěti lety v jednom nejmenovaném rádiu. Mrzlo až praštělo, prosinec se tentokrát přihlásil se vší zimní silou. Starý mrzutý vodník Zelenka seděl u svých kamínek a žehral na výskající děti, bruslící nad jeho hlavou. "Slyšíš to, Lojzíku? Už tam zase vyvádějí a ničí mi led. To tam můžu chodit každou noc, abych veškerý ty rejhy… Celý článek ›

Jsem člověk relativně zdravý, ale na každýho jednou dojde... Můj milý deníčku, tehdy to bylo přibližně takhle: Jedno sobotní ráno jsem se probudila s pocitem, že něco neni v pořádku. Byl to tlak pod žebrama, co se mi snažil znepříjemnit blažený pocit z nadcházejícího víkendu. Vzpomněla jsem na včerejší vynikající oběd, cibule, masíčko, kysanka, česnek...břicho jako balón, je to jasný. Jsem jak miminko, zlobí mě zaražený prdíky. S postupem… Celý článek ›