Články za rok 2016

Manžel měl nějakou nostalgickou náladu a po opravdu  dlouhý době si vzpomněl na svojí milovanou kytaru. Láskyplně z ní sfoukl prach, vydrbal čistidlem na parkety, 'přezul' nový struny a začal se shánět po ladičce. Vyskládal veškerý harampádí ze skříní a zase naskládal zpátky, dvě hodiny převracel byt naruby, než jí objevil tam, kde se nějakým záhadným způsobem nakonec objeví všechno - u počítače. Opět vzal svou drahou do náruče, já mu foukla É,… Celý článek ›

Dnešní opakování dějepisu nás dohnalo k slzám. Brečíme smíchy nad synovo zápiskama a jeho Ladislavem Pohrobrkem (Fakt přísahám, má to takhle v sešitě napsaný).Asi bysme se měli spíš rozčilovat, ale když se dozvíte, že dvouletýmu sirotkovi se stala poručníkem jeho manželka a když ne ta, tak vlastně jeho otec, to se prostě nedá ustát s vážnou tváří. S manželem jsme se následně dobrali k tomu, že mladej byl vlastně jen Pohrobrček, jakožto malej potomek… Celý článek ›

To odpoledne jsem doufala, že zbytek dne bude už jen velká pohoda, protože noc a dopoledne stáli za starou bačkoru. Ošoupanou, děravou a pěkně smrdutou... Začalo to ve dvě ráno, kdy mě ze spánku vytrhl nelidskej řev. Když mi došlo, že je to syn, běžela jsem, se srdcem půl metru přede mnou, do pokojíku. Malej, se slzama velikosti minimálně od krokodýla, se zajíkal, že mu něco běhá po koberci. Klekla jsem na všechny čtyři, koukla pod stůl, pod postel a pro… Celý článek ›

Nákupy v Kauflandu sice šetři mojí peněženku, ale moje duševní a fyzické zdraví teda ani za mák. Chápu, že sedět v kavárně u dortíku je nuda a ještě to člověku kazí figuru, ale to si ty lidi nemůžou povídat třeba venku na parkovišti, místo toho, aby se postavili do úzký uličky, s košíkama naštorc a ještě se na člověka nechápavě, s bleskama v očích ušklíbali, když potřebuje projet? "Ta mládež co, Evženko, to je hrozná doba, pořád někam… Celý článek ›

Když mě přepadne škytavka, je to trápení minimálně dvě hodiny dlouhý. Nepomáhá zadržování dechu, dlouhý pití vody po malých doušcích, zvednutí nohou, ani pití v předklonu, leknutí, po kterým mi ke škytavce přibude ještě i opar nad horním rtem, prostě nic, veškerá snaha marná. Jednoho večera, po téměř dvou hodinách intenzivního škytání, jsem ze zoufalství zalovila na internetu, jestli náhodou...Spoustu "osvědčených" rad jsem měla dávno… Celý článek ›

Ten oný den byl opravdu velmi náročný. Ráno přijdu do práce, nefunguje internet. Mrknu na hodinky, je před sedmou, to ještě nebudu nikoho otravovat, počkám. Půl devátá už se mi zdála adekvátní, volám pánovi, co to má tyhle věci na starosti...nedostupný. Za hodinu zkouším znovu - nedostupný. Během chvilky mi kolem dokola kanceláře pobíhá  zaměstnanec z vedlejší restaurace, nakonec klepe na dveře: "Jde vám internet? Nejde? Prej by tu měli dělat… Celý článek ›

S některýma lidma je opravdu těžký se domluvit a i když se snažíte sebevíc, mohli byste se třeba na uši postavit - je to marný, je to marný, je to marný. Telefonát: „No dobrej, už snad podesátý se vám snažim poslat fakturu, ale pořád se mi to vrací, můžete mi říct jak je to, krucinálfagot, možný?“ Hned jsem poznala, že na druhé straně drátu sedí velmi milá, inteligentní a kultivovaná dáma. „Dobrý den, bohužel, netušim, proč se to děje.… Celý článek ›

Nedávno jsem objednávala písek, dle šéfovo instrukcí - Zeptej se, jestli můžeme přijet pro písek, jako obvykle. - Tak volám: - Pani Kolomazníková, prosím vás, můžeme si přijet pro písek jako obvykle? - Pani se zarazila: - No a jakej písek, kolik? - Zarazila jsem se i já: - No, mám vám říct jako obvykle.- Slyšela jsem podivné zvuky, pani Kolomazníková si zřejmě klepala na čelo: - Potřebuju vědět typ a váhu, mám tady spoustu zákazníků a vaše… Celý článek ›

Ono ráno patřilo k jedněm z těch vypečenějších. Vstávali jsme dřív, protože potomek vyrážel na závody v karate. V pohodě se nasnídal, spáchal nějakou tu hygienu, oblíkl se, chvíli jsme ještě pokecali a vyrazil. Já si slastně zalezla zpátky do peřin. V tom mě přepadla nejistota. Nezkontrolovala jsem, jestli má všechno. Ale měla bych mu věřit, už je to velkej kluk...o pár vteřin později jsem stála ve dveřích pokojíku. No jasně, kapsička s penězma… Celý článek ›

Vánoce už jsou sice dávno za námi, ale podělím se o vánoční pohádku, se kterou jsme úspěšně soutěžili před cca pěti lety v jednom nejmenovaném rádiu. Mrzlo až praštělo, prosinec se tentokrát přihlásil se vší zimní silou. Starý mrzutý vodník Zelenka seděl u svých kamínek a žehral na výskající děti, bruslící nad jeho hlavou. "Slyšíš to, Lojzíku? Už tam zase vyvádějí a ničí mi led. To tam můžu chodit každou noc, abych veškerý ty rejhy… Celý článek ›